Pravdoláskování...
Zase píšu... Jsem tomu rád, protože mi přišlo, že mi to jde pouze na chalupě a tam je dnes už asi opravdu dost velká zima. Už je nakonec také půlka listopadu. Doma mi psát moc nejde, tak to zkusím zlomit. To, že dnes píšu, je ale také tak trochu tím, že mám v sobě zase jednou obrovský přehršel pocitů. Opět krásné a nezaměnitelné slovo. Hned mě napadá první téma, dnes se hrdinství jaksi moc nenosí, že ano. Doba je zlá a mě z toho nějak vychází jeden tábor “PRAVDOLÁSKY” Václava Havla a druhý “HRADNÍ” tábor Václava Klause. Tyhle dva tábory se protínají celých dvacet let od revoluce a nemusíte mi ani nikdo říkat, že je k tomu všemu ještě mnoho lidí, kteří by se nejraději vrátili před listopad ‘89. Já jsem v pubertě miloval Kryla, on to nebyl žádný velký kytarista, ale měl cit na glosu v textech. Už kdysi to, co hrál, působilo strašně pochmurně, ale takový byl prostě náš Kája II. Havlova strana říká, že při zpěvu naší hymny z balkónu Káji Gotta I a Káji Kryla II na Václaváku v Praze v “osmdesátýmdevátým”, došlo v ten okamžik ke smíření “všedoby”, ale znáte to, Havel je snílek, filozof a tak má také takovou představivost a fantazii. To že tím vystoupením s Gottem, Kryl trpěl až do smrti, je už dnes asi jiná věc. Koho to dnes zajímá, hlavně, že se nám to tehdy zrovna hodilo do krámu. Je to těžký, jak se v tom všem v současnosti orientovat. Mám rád Jana Krause v v pořadu “Uvolni se prosím”, ale přepínám, když na začátku pořadu politicky glosuje (není to vždycky). Je to jasný týpek ze strany “Pravdolásky”, nesmí se mu nic vytknout, jinak je zle. I když jde mnohdy jen a jen o pouhý protinázor, kterým on jakoby pohrdá a stále mi připadá, že by zase nejraději spal s kolegama na Kavčích horách a bojoval za práva veřejné televize. Co na tom, že napíšu svůj pohled a názor na něho, mám ho jinak rád jako moderátora a vím, že je v tom svém pořadu hodně dobrej, vím, že je inteligentní a pohotový, vtipný. Napíšu to do novin jako svou glosu a budu kvůli tomu potom na indexu, protože glosovat může pouze on!? Na něj si nepřijde ani rada TV. Vypadá to, že se ho všichni bojí. Na druhou stranu, je to obdivuhodná pozice, takovou každý nemá. Nebo: četl jsem článek s ministrem Kocábem a textařem Horáčkem, no a zase taková libůstka: známkování politiků dopadlo Havel za JEDNA, Klaus za ČTYŘI MÍNUS. Co to ty lidi tak dělí? Je to nechuť k úředníkům jako takovým, kde nás pobaví, že Havel jezdil po Hradě koloběžkou, že je hrdina, když poruší hradní protokol, že je lidský a vstřícný, neohrabaný i když na druhou stranu bylo vždycky dost vidět, že nemá o ekonomice ani páru. Nechá tedy ekonomy v šedých kancelářích pracovat a raději jde s Dalajlámou na oběd... nebo s kapelou Rolling Stones na pivo. Tím získává body, že není žádnej SUCHOPRD a malej upachtěnej ouřada. Naopak náčelník “Utahů” Klaus podle jiných asi je SUCHOPRD a tzv. ouřada, šedá myš. Jenže on ve finále nakonec v klidu rozdělí republiku se Slováky bez krveprolití nebo nějaké občanské války a nakonec nás stačí ještě mezi svými pochody, výstupy na hory, dalšími aktivitami pozlobit tím, že nechce podepsat Lisabonskou smlouvu?... To jsou paradoxy. No, nevím. V době, kdy Darinka “ER” sedí v porotě Superstar a my od ní přitom známe jedinou vyloženou PECKU Zvonky štěstí, toť vše, sice všichni víme, že má udělaná nová prsa, ale hudbu od ní prostě ne a ne někde slyšet. Ona tam pak někomu vykládá, jak se má zpívat. Nemohla by tam sedět třeba paní Rotrová, která by si to určitě vrchovatě zasloužila daleko víc? V době, kdy si pan Rath užívá hejtmanské moci, kdy paní původní Paroubková kouká s podivem na svého exmanžela Jirku, kterého ještě stále pamatuje v červených trenkách s novinama na otomanu, jako na tokajícího čerstvého moderního taťku, v době, kdy soudruh Filip zlehčí intervium do novin tím, že řekne pro pobavení, že poslouchá doma HEAVY METAL, je zvláštní být v obraze. Lidé zase žijí ve svých pevnostech, zase se oddalují od sebe, zase jsou odtažití, nepřejícní a nerudní. Nechtějí slyšet o věcech veřejných, mají toho všeho už dávno dost. Co na tom, že BLBOU NÁLADU už hlásal Havel v době, kdy byl v této zemi docela slušný blahobyt. To že tu vládne BLBÁ NÁLADA, je výsledek i jeho přičinění a chování se v politice, mohl si ten pesimismus nechat pro sebe a nemusel nám ostatním kazit náladu, kdy jsme se bez krize a prasečí chřipky mohli ještě opravdu dlouho smát. Lucie Bílá se už kdysi přidala na stranu “tatíčka zakladatele” Klause a má to jako CEJCH dodnes, Anetka se sice snaží o původní tvorbu, mimochodem má jinak pro úplnost ráda Václava Havla, ale srovnejte si to sami. Na Lucii Bílou zdaleka Aneta nedosáhne. Bílá je nesporně, něco jako Karel Gott mezi zpěváky. Nemá téměř konkurenci. Stačí se podívat na Bílou na Žofínském koncertu 2008. Proč tolik nenávisti proti někomu, kdo ještě navíc i v soukromí ostatním pomáhá? Pěvec má být hodnocen za zpěv a ne za politické názory. Je to tak pitoreskní, až je to k pláči. Kdo tomu má rozumět, socani se předhánějí s nápady, jak to tady v tom našem údolíčku vše vyřešit. Paroubek rozbije vládu v tom nejhorším momentě a co? Má za to obdiv a další hlasy, místo od válu je katapultován naopak zpět k válu. Je to, jak když východní Němci vzpomínají na trabanty, na dovolenky u Baltu, totéž tady. Všichni mají BLBOU NÁLADU. Ale proč? Jen proto, že se časem přišlo na to, že my prostě musíme mít někoho “za zadkem”, který řídí naše životy? Že raději schůzujeme a klábosíme, než děláme a něco tím vytváříme? Kdyby se obě ty zmiňované bariéry obou svatých Václavů s jejich šiky daly dohromady, bylo by nám tu mnohem lépe. Ale to se asi nikdy nestane. Jsme holt prostě staří, dobří Češi. Už slyším ty protinázory. Zloba, nenávist, zášť, pomluvy, sprostá slova. Dvacet let uteklo od SAMETU jak voda. Místo, abychom na ty roky byly společně hrdí, najednou se za ně budeme před světem stydět? Máme k sobě opravdu všichni tak daleko? Dalšího koho mám rád, je třeba Bolek Polívka. Za socialismu se držel, nehrál něco, aby se zpronevěřil, byl vždy svůj a přežil komunismus s čistým štítem. Právem ho to vyneslo nahoru, bylo to jasné, jak zatmění. Jinak by to ani nemohlo dopadnout. Po celých dvacet let pak Bolek stárnul v kvalitních autorských pořadech, které si sám připravoval, tvrdě pracoval, dost filmoval, stala se z něho jak opravdová hvězda, tak také ikona podobná Horníčkům, Kopeckým... Dělal si srandu ze všeho napříč, možná je to také přívrženec “Pravdolásky”, možná je to zatvrzelý Valach, co by tajně chtěl samostatnou Moravu, on rozdával a nadával vždy všemu stejně. Co jsem viděl udělal si srandu jak z jednoho, tak druhého Václava, prostě padni komu padni. L. Bílá se vyjádřila jasně, stručně a jednou pro vždy, nevzala názor zpátky ani po letech a tak měla nebo má, chcete-li prostě smůlu. Je tady ale stále snad pořád Probůh ještě demokracie! Slovo láme bariéry, na mou glosu odpoví nadupanej frajer, který ovládá emoce a umí psát, všechno zdrbe, vysvětlí nám to všem s nadhledem a dá mi rozřešení. Takových lidí je tu spousta, co vládnou perem i jazykem. Ale já v tomto případě nechci být kárán nebo poučován. Já bych chtěl jenom vysvětlit, proč tenhle stát trpí za ty dva znepřátelené tábory, které se budou do smrti pronásledovat, hanit a hádat. Kde jsou ti, co křičeli Děkujeme odejděte, Hašek na hrad, ano už známe výsledky. Zeman už tam dlouho není i když se chystá na návrat, Standa Gross už dávno odešel a dnes je to bohatej chlap, Špidla se zatoulal až do Bruselu, Klaus už není v ODS, o Tlustým už se nějak tolik nemluví. Přišli tam snad nějací noví, lepší, co se už jen tak nezakecají, nebo ne?... Tak co a je to lepší nebo horší? Obávám se, že spíše to druhé, ne-li stejné...